Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ionizující záření a jeho vliv na kvalitu životního prostředí člověka: Radon jako rizikový faktor pro lidské zdraví v ČR
Suchánek, Vladimír ; Šiftová, Jana (vedoucí práce) ; Kazmarová, Helena (oponent)
Úvod: Znečišťování životního prostředí je zásadním problémem člověka od poloviny 19. století. Tato situace se zlepšuje až v druhé polovině 20. století, kdy si člověk začíná uvědomovat důsledky industrializace. Do popředí se tak dostává problematika znečištění ovzduší a např. i negativní účinky ionizujícího záření, případně únik radonu z geologického podloží a jeho vliv na vznik nejrůznější onemocnění, kterým může být například karcinom plic. Cíle: Cílem práce je zjistit, zda existuje asociace mezi zvýšenou koncentrací radonu v budovách a některými zdravotními ukazateli (incidencí a standardizovanou mírou úmrtnosti). Pomocí statistické analýzy bylo zkoumáno, zda je mezi proměnnými statisticky signifikantní vztah a zda lze tyto proměnné spolu korelovat. Dílčími cíli práce bylo také vnést kvalitativní pohled v podobě expertního rozhovoru a vizualizovat získaná data do map. Metodika: Zdrojovými datovými soubory byly demografické ročenky Českého statistického úřadu, databáze o incidenci karcinomu plic z Národního zdravotnického informačního systému a naměřené hodnoty objemové aktivity radonu (OAR) poskytnuté Státním úřadem radiační ochrany. Data byla zpracována základní statistickou analýzou (výpočet některých parametrů) a použita pro tvorbu map v programu ArcGIS a výpočet korelační analýzy v programu...
Ionizující záření a jeho vliv na kvalitu životního prostředí člověka: Radon jako rizikový faktor pro lidské zdraví v ČR
Suchánek, Vladimír ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Kazmarová, Helena (oponent)
Teoretická část práce je rozčleněna do čtyř kapitol, které se věnují problematice radonu a jeho vlivu na organismus člověka. První kapitola shrnuje základní problematiku člověka a životního prostředí, vzájemné působení a dělení životního prostředí na základě jeho funkce (využití pro život). Druhá kapitola se zaměřuje na radioaktivitu prostředí, konkrétně na ionizující záření, jeho vznik a dělení, a také jeho vliv na zdraví člověka. Navazující je kapitola o radonu, kde je popisován jeho vznik, zdroje, jeho šíření v prostředí, měření, protiradová ochrana, historie radonové problematiky a radonový program České republiky. Poslední kapitola teoretické části je věnována karcinomu plic jeho vzniku, dělení, diagnostice, léčbě a spojitost s výskytem radonu na základě přehledu vybraných epidemiologických studií. Praktická část diplomové práce zahrnuje popis zdrojových dat a metodiku zpracování datových souborů objemové aktivity radonu (OAR), počet zemřelých dle příčiny a střední stav obyvatel. Kapitola výsledků obsahuje mapové výstupy OAR, míry úmrtnosti na karcinom plic pro muže, ženy a souhrnně pro obě pohlaví. Další části výstupů jsou výsledky korelační analýzy závislosti objemové aktivity radonu na míře úmrtnosti na karcinom plic pro muže, ženy a souhrnně. Závěr práce je věnován diskuzi nad výsledky již...
Bioaerosoly
Hladíková, Dita ; Hovorka, Jan (oponent) ; Hůnová, Iva (vedoucí práce)
Bioaerosol a jemu srovnatelný pojem aerobiologie jsou termíny spojené se studiem chemických, fyzikálních a biologických oborů. Bioaerosol v ovzduší je část aerosolu, která obsahuje částice biologického původu, jako jsou viry, bakterie, plísňové spory, domácí prach s roztoči a pyl. Tyto částice mohou ovlivnit zdraví živých organismů z hlediska alergie, toxicity, karcinogenity či infekce a v neposlední řadě mají vliv na klimatický systém planety z důvodu působení jako kondenzační jádra pro vznik srážek. Nejvíce studovanými účinky biologických částic na lidské zdraví jsou uváděny respirační symptomy a plicní onemocnění. To souvisí s téměř nepřetržitou expozicí člověka těmto částicím jak v domácím prostředí, kde se vyskytují především roztoči v domácím prachu, zvířecí alergeny, plísně a bakterie, tak ve venkovním prostředí, kde je člověk vystaven účinkům pylu a venkovních plísní. V případě ovlivnění klimatického systému Země se zde jedná o přímý i nepřímý vliv. Nepřímé ovlivnění zahrnuje tvorbu oblačnosti a srážek, které má mimo jiné vliv na hydrologický cyklus planety. Jako přímé ovlivnění klimatu označujeme rozptyl a absorpce slunečního záření. Při psaní práce bylo vycházeno především ze zahraniční literatury, která byla považována za stěžejní zdroj informací týkajících se této problematiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.